Rozsvícení vánočního stromečku
Vánoce jsou bezesporu jedním z nejkrásnějších období v roce. Člověk se na chvíli zastaví, upustí od každodenního shonu a užívá si rodinnou atmosféru, dobré jídlo, pití a vše co je s tímto svátkem spojeno. I u nás na Horkách jsme adventní čas zahájili společně v rodinném a přátelském kruhu.
Bylo to nádherné. Tradičnímu rozsvícení stromečku letos předcházel andělský průvod s lampiony. Tento průvod dětí, rodičů a prarodičů doputoval k bývalé prodejně. Tam, kde se vzal, tu se vzal, zjevil se, jen pro tuto jednu čarovnou noc, andělský domeček a Ježíškův pomocníček. Ten nabídl dětem, pokud si zde namalují svá vánoční přání, pokusí se, spolu s Ježíškem jejich přání splnit.
Dětská přání byla různá od hraček po zdravou a šťastnou rodinu. Tímto přejeme a doufáme, že se dětem jejich nejdůležitější přání splní. Děti si také v tento den, první adventní neděli, mohly vyrobit své vlastní ozdoby a pověsit na obecní vánoční stromeček. Při rozsvícení stromečku zněly vánoční koledy a svítily prskavky.
A poté začala volná zábava.:-) Nahoře na sále obecního domu bylo přichystané občerstvení. Bílé a červené svařené víno a pro děti nealkoholický punč. K zakousnutí byly s láskou upečené domácí vánočky od našich maminek. Děkujeme maminkám za dokonalou přípravu a těšíme se na další akce.
__________________________________________________________________________________
Nalaďte se s námi na vánoční vlnu a pojďte si připomenout něco z historie Vánoc:
Stromeček
Začneme u vánočního stromečku, ten je z historického hlediska tradicí velmi mladou. Jako vánoční obyčej se poprvé objevil v Německu v půli 17.století a poté pronikal dál do Evropy. V českých zemích je zaznamenáno zdobení stromečku na počátku předminulého století, a to v roce 1812. Ve svém bytě v Praze-Libni jej v salonu nazdobil ředitel Stavovského divadla Jan Karel Leibich. Štědrovečernímu stolu, k němuž pozval herce a jejich manželky, vévodila jedle s ozdobami a svíčkami. Po celé Praze se tento zvyk velice rychle rozšířil a již v následujícím roce se stromeček objevil v mnoha měšťanských domácnostech. Na vesnici se tato tradice začala šířit až skoro o sto let později, kdy první zmínky jsou z počátku dvacátého století z Valašska. Ovšem ještě stále to nebyl stromek takový, jaký ho známe dnes. Zavěšoval se zpravidla nad štědrovečerní stůl špičkou dolů a zdobil se velice skromně, jablky, ořechy a později i perníčky.
Betlém
Roku 1233 postavil v italské Umbrii jáhen Giovanni Bernardone, později světec známý pod jménem František z Assisi, první jesličky. V poustevně v horské jeskyni postavil žlab, založil krmivo a přivedl k němu živého oslíka a vola. U jestlí pak jako u oltáře v noci sloužil štědrovečerní mši – první půlnoční. Český betlém představili veřejnosti jezuité v roce 1560 v kostele sv. Klimenta v Praze. Betlém byl první nejen v Čechách, ale i v celé střední Evropě. Základními postavami jsou Ježíšek v jeslích, Marie a Josef, oslík a vůl, pastýři se stády oveček a postavy tří králů – mudrců z Východu. Nejznámějším českým betlémem je Třebechovický betlém(známý též pod názvem Proboštův), který je celodřevěný a mechanický. Zahrnuje 351 figurek, z nichž se dvě stě pohybuje. Betlém je dílem Josefa Probošta, Josefa Kapuciána a Josefa Frimla. Již více jak dvacet let je prohlášen za národní kulturní památku.
Štědrovečerní večeře
V den Štědrého dnu 24.12. je tradicí, že se sejde celá rodina k sváteční večeři. Ta se vždy skládala z rybí polévky, smaženého kapra a bramborového salátu. V modernějším pojetí je stále více tradiční kapr nahrazován lososem, štikou či pstruhem. Během konzumace večeře panovaly jisté zvyky. Například se prostřelo o jeden talíř víc pro nečekanou návštěvu nebo se dávala mince pod talíř. Ten, kdo ji nalezl měl mít jistotu, že se u něho budou celý rok držet peníze. Pro všechny byla tradičně pod talířem skovaná i šupina z kapra, která měla přinášet celoroční bohatství a vyhnout se chudobě. Opuštění štědrovečerní tabule v průběhu stolování nosilo smůlu.
Ježíšek
Neodmyslitelnou součástí zakončení svátečního dne je Ježíšek (nadílka pod stromeček). Pro děti vrchol celodenního čekání a radosti. Proč Ježíšek? Je to proto, že on sám je darem a obdarovává naše srdce láskou! Ježíšek v Betlémě přišel na svět jako dar rodičům, matce i pěstounovi, ale i jako dar lidstvu. Přichází na svět s poselstvím vzájemné lásky mezi lidmi, které je skutečným Ježíškovým vánočním dárkem, a proto ho vnímáme zvlášť silně o Vánocích. Každý vánoční dárek je proto symbolem Ježíška – dárkem od Ježíška!
Jmelí
Stále zelená cizopasná rostlina bývala považována za posvátnou již za dob keltských druidů. Jmelí má mít kouzelnou moc a léčivé účinky. Štěstí přináší tomu, kdo je jím obdarován. Jmelí se věší nad dveře a polibek pod ním zaručí lásku a plodnost až do konce roku. Dalšími tradicemi, které Vánoce přináší je pečení cukroví a vánočky, lití olova, krájení jablka, pouštění lodiček, půst nebo házení střevícem. Zvyků je nespočet a každá rodina má i své vlastní.
Převzato: https://dream-job.cz/vanocni-cas-zastavme-se-na-chvili/
